2018-03-14

Knižní recenze #1 - P.S. (Aňa Geislerová)

Krásnou středu všem!

Slibovala jsem receptový článek, ale nakonec jsem se rozhodla pro nový koncept, a to knižní recenzi. Dopoledne jsem si chystala kabelku do práce a když jsem do ní dávala Pátou dohodu, kterou mám zrovna rozečtenou, tak jsem si vzpomněla na to, že jsem chtěla jednu knížku zrecenzovat.
Dala jsem si sice novoroční předsevzetí, že budu víc číst, ale zatím se mi to moc nedaří. Je půlka března a já jsem přečetla zatím jen jednu knížku, teď mám rozečtenou druhou. Ale nechci v tomhle na sebe moc tlačit, protože jsem nikdy nebyla moc "čtecí" člověk a při práci na to kolikrát ani nemám moc času nebo pomyšlení. Už i to, že jsem letos během dvou měsíců přečetla jednu knihu a druhou právě čtu, je pro mě osobní rekord. Abych tu ale pořád neplácala o sobě, jdeme na tu recenzi.

Pro začátek uvedu základní informace. Kniha P.S. byla vydaná v roce 2015 a napsala ji Aňa Geislerová, má 216 stránek a v roce 2016 vyhrála literární cenu Magnesia Litera v kategorii cena čtenářů. Celou ji ilustrovala sestra Aňy - Lela Geislerová.

A o čem kniha je?
Jedná se o českou beletrii plnou humoru a satiry. Je to vlastně soubor fejetonů, kterými Aňa přispívala do časopisu ELLE. Spojení všech jejích fejetonů vytváří příběh, ve kterém Aňa vypráví o svém životě, o narození jejích dětí, láskách, práci, úspěšných momentech, ale i těch neúspěšných. V knize je popsáno 5 let jejího života a dokonce do ní Aňa přidala i pár dříve nepublikovaných fejetonů.

A zajímá vás, co na knihu říkám já?
Myslím si, že kniha je docela dost osobní zpověď, Aňa se v ní se čtenáři dělí i o docela intimní a soukromé zážitky, což někomu může přijít až moc otevřené. Já osobně mám ráda takhle otevřené umělce, ať už jsou to spisovatelé, muzikanti nebo jen prostě slavnější osobnosti. Krátké příběhy na sebe otevřeně navazují, Aňa popisuje i jednotlivá roční období, jak se v nich cítí a co na nich má ráda. Celou knihu zdobí nádherné ilustrace její sestry, což se mi na knize líbilo snad nejvíc. Určitě to není typ knihy, která má nějaký určitý děj, zápletku a na konci rozuzlení. Právě naopak, P.S. je pro čtenáře, kteří si chtějí možná odpočinout od knížek, nad kterými musí hodně přemýšlet. Je to fakt oddechovka, ideální pro večerní čtení před spaním. Knížka se mi četla hrozně hezky, nebylo v ní nic, čemu bych snad nerozuměla nebo nad čím bych musela přemýšlet. Některé situace jsem si převedla i do svého života a zamyslela se nad nimi. Z některých jsem se dokonce i poučila, něco si z nich vzala. Byla to prostě příjemná knížka a když se mi zrovna nechtělo pokračovat ve čtení, kochala jsem se ilustracemi a jen tak si knihou listovala. A proč se vlastně kniha jmenuje P.S.? Právě díky dodatku "P.S." na konci každého fejetonu, většinou jsou vtipného rázu.



A co vy? Četli jste P.S.? Nebo jsem vás na ni naladila a chcete si ji přečíst? Určitě neváhejte, poslední dobou hrozně letí severské kriminálky, na což zatím nemám odvahu... 😊 Takže pro vášnivé čtenáře je tohle určitě skvělá oddechovka od hororů a zabíjení.

V pátek sepíšu receptový článek, můžete se začít pomalu těšit (haha, pokus o vtip..). Mám totiž zítra a právě v pátek volno, tak využiju volný čas a budu produktivní. Zítra mě čeká cesta do Olomouce a odpoledne bazén, kam jedu i s mýma spolubydlícíma, a v pátek jdu po práci vyzvednout moji milovanou K. a jdeme na kafčo a dortík, večer pak ještě s kolegyní na víno.

Mějte co nejhezčí den.

D.

Žádné komentáře:

Okomentovat